Maska

11. března 2018 v 11:32 | Victoria |  Téma týdne
Maska. Jak toto téma pojmout? První myšlenka byla, že každý z nás někdy nosí "masku" a spousta lidí ji nosí stále. Ne masku typu maškarní ples, karneval. Ale masku - jako obranu před druhými, možná často přetvářku. Masku ve stylu v práci s klienty nemůžu jednat stejně jako s kamarády u piva.
Přijde mi, že dnes ale je standartem, nosit masku, nesejímat ji, je to možná hra, možná potřeba být někým jiným, naoko. Pro druhé.
Tvářit se jako suverén, tvářit se jako pracháč (a přitom mít dluhy a auto na leasing, který ani nezvládáme splácet), tvářit se jako princeznička jen abych byla obdivovaná nebo naopak být tvrďákem jen abych neprojevila svoji slabost.
Všichni máme nějaké masky, které často, možná jen občas používáme. Někdy vědomě, někdy nevědomky.

I já mám svou masku, masku suverenity. Jen v práci, před cizími lidmi. V obchodním styku je to potřeba. Někdy až nutnost. Ale v jádru duše, před lidmi co mě znají, nejsem takový suverén. Nejsem upjatá, sebevědomá žena. Jsem obyčejná holka, co má svý bolístky, nízký sebevědomí a za sebou životní zkušenosti, co by vydaly na knížku a film (asi ji konečně dopíšu).
Nenasazuji si tu masku zcela úmyslně, spíš je to obrana před světem, před lidmi, které neznám, před lidmi, kterým nevěřím.
Je to do jistý míry potřeba. V obchodním styku a v práci člověk má vystupovat sebevědomě, ale taky by se to měl naučit přenášet do běžného života. Aby to sebevědomí nebyla jen přetvářka.

U mě je maskou spíše ta suverenita a tvrdost. Protože mám strach, že jakmile projevím svoji slabost, opět mě někdo sejme. Stala se z toho stálá obrana před neznámými predátory, postoj v profesi, kde se slabost netoleruje a kam nepatří.
Ale když je to jen maska profese, kde se musíme nějak chovat, je to do jisté míry v pořádku, dokážeme-li odlišit práci od soukromí.
Ikdyž je mi smutno, nemám náladu, nemůžu to přenášet do práce, kde po tom nikomu nic není, kde to nepatří, do obchodního styku s lidmi, se kterými potřebujeme něco domluvit, vyjednat, zařídit....tam nepatří náš skutečný vnitřní stav, tam patří maska jiná. V mém případě suverenita, asertivita, ale i pochopení. Ne tvrdost, ta přichází často na řadu jindy, ale plíživě, aniž bych ji chtěla.....

Ale upřímně, přiznejme si, kolik z nás nosí masku něčeho jen proto, abychom někam zapadli, někam, kde se nám ve skutečnosti ani moc nelíbí, ale na druhou stranu nám to pochlebuje, abychom měli hromadu pomyslných přátel, kteří se na nás ale ve finále v nouzi vykašlou.
Nechme si své masky na situace, kdy je to potřeba, ale jinak buďme sami sebou, takoví jací jsme......

Hezkou Neděli všem.

W.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 11. března 2018 v 14:37 | Reagovat

Moc pěkné zamyšlení o maskách :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama