Závoj mlhy padá k zemi,
povaluje se v podzimním listí,
jako by tam patřil odedávna.
Listí zbarvené a hrající krásně hřejivými barvami se pod závojem mlhy,
jež na ně dopadá, mení v nádhernou scenérii jiskrých barev,
vytahuje vzpomínky.
Vzpomínky, jež jsou někde hluboko zasuté,
skryté před zraky duše i srdce.
Vzpomínky na radost v očích dítěte,
když se mohlo procházet šustícím listím,
probíhat chomáčky mlhy, jež nezkrápela jen listí,
ale i tělíčko dítěte jež bezstarostně brouzdalo podzimními cestičkami blízkého lesa.
Závoj mlhy zahalil vzpomínky na dětství a
unesl je hluboko pod hromady listí,
abychom je mohli jednoho dne objevit....
Victoria, 28.10.2016