Síla vůle

15. ledna 2017 v 14:06 | Victoria |  Téma týdne
Síla vůle...silná vs.slabá vůle.
Někteří lidé tvrdí, že mají pevnou vůli, jiní zase tvrdí, že vůli nemají vůbec žádnou a setkala jsem se i s hláškou, že mají velmi silně vyvinutou slabou vůli.
Vůle, co to vlastně je?
Pro mě to je hnací motor. Díky silné vůli mám sílu jít dál. Možná by se to dalo nazvat i motivací.
Bez silné vůle bych se v životě nikam neposunula. Někdy je to hodně těžké, udržet si vůli, motivaci. Protože život, myšlenky, mozek nás často pokouší a rád...vnější vlivy se nám snaží vůli oslabit. Ale bez toho, bych teď nepsala tento článek, protože bych necítila prsty, možná i ruce.
Když jsem před rokem spadla se schodů, diagnóza doktorů na Urgentním příjmu v Motole zněla: "máte vyhřezlé 2 plotýnky na krku, poškozenou míchu, zřejmě se nevyhnete operaci, hrozí Vám ochrnutí". V tu chvíli se Vám zhroutí celý svět a je na řadě pozitivní přístup a vůle vše změnit, zvrátit nebo se o to alespoň pokusit.
Když mě na druhý den propouštěli domů, že otok splasknul a že se uvidí za pár dní, člověku se honí hlavou spousta věcí a myšlenek. Vzdej to, nevzdávej to. Rodina moc nepodpořila tu silnou vůli, spíše ji svým způsobem komunikace oslabila a nechala promluvit tu slabší část vůle. Tu potvoru, co nás zrazuje od spousty změn k "lepšímu životu".
Když mě řekli, že budu muset na operaci, vyměnit plotýnky, že je mícha skutečně poškozená, nastoupila má silná vůle a říká, je reálné to zvládnout cvičením a rozchodit to? Moc rádi to neslyší, ale uznali že jistá šance tu je. Ale jen za předpokladu, že člověk bude riskovat a dřít.
Dřela jsem, bolest, potoky slz kdy člověk začal makat a dřít...a bez silné vůle to nejde, protože vždy, když to hodně bolelo a zlepšení citlivosti prstů v nedohledu a jiné potíže na sebe neustále upozorňovaly, bylo v tu chvíli snadné podlehnout hlásku té slabé vůle a vzdát to....ale já jsem bojovník a nevzdala jsem to, a to mě posílilo. Posílilo to moji silnou vůli, posílilo to moji duši a posunulo mě to dál.
Možná to byla má silná vůle, možná strach z operací - nechat do sebe zase řezat, možná jen motivace, že zase uzvednu činku, kterou jsem dostala měsíc předtím od Ježíška, možná jen motivace, že opět udržím tužku, pastelku a budu zase moci malovat, fotit, běhat i chodit....bez silné vůle by to nešlo. Bonusem, který mě pomáhal vůli udržet byla má rodina tu v Praze - cizí lidé, kteří mě přijali do rodiny a podrželi mě neskutečným způsobem. To mě pomohlo si tu vůli i motivaci udržet.
Vše je jen v hlavě, je pohodlnější se vymlouvat na to, že nemám vůli. Je to vše jen otázka priorit, motivace = vůle.
Takhle to vidím....

Victoria
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 15. ledna 2017 v 16:00 | Reagovat

To je opravdu moc fajn že jste se nenechala zastavit!!!!

2 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 15. ledna 2017 v 19:19 | Reagovat

Hmmh, zajímavý článek - a nutí k zamyšlení... :-)

3 Wiki Wiki | 16. ledna 2017 v 10:13 | Reagovat

[2]: Děkuju. Tak každá zkušenost druhých nás nutí k zamyšlení. To jak se k tomu postaví, jak to vnímá. Nebo aspoň já to tak mám :-)

4 Jana Jana | E-mail | Web | 16. ledna 2017 v 14:02 | Reagovat

Teď jsem si uvědomila (už druhý článek na TT, jako by mne úplně kopl), že moje silná vůle v mládí - o byla moje máma. Díky ní chodím i po úrazu kolene ... Díky ní vím, co to je se učit a dřít na sobě ... Kdybych ji neměla, bůh ví, co by se mnou bylo ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama