15. ledna 2017 v 14:06 | Victoria
|
Síla vůle...silná vs.slabá vůle.
Někteří lidé tvrdí, že mají pevnou vůli, jiní zase tvrdí, že vůli nemají vůbec žádnou a setkala jsem se i s hláškou, že mají velmi silně vyvinutou slabou vůli.
Vůle, co to vlastně je?
Pro mě to je hnací motor. Díky silné vůli mám sílu jít dál. Možná by se to dalo nazvat i motivací.
Bez silné vůle bych se v životě nikam neposunula. Někdy je to hodně těžké, udržet si vůli, motivaci. Protože život, myšlenky, mozek nás často pokouší a rád...vnější vlivy se nám snaží vůli oslabit. Ale bez toho, bych teď nepsala tento článek, protože bych necítila prsty, možná i ruce.
Když jsem před rokem spadla se schodů, diagnóza doktorů na Urgentním příjmu v Motole zněla: "máte vyhřezlé 2 plotýnky na krku, poškozenou míchu, zřejmě se nevyhnete operaci, hrozí Vám ochrnutí". V tu chvíli se Vám zhroutí celý svět a je na řadě pozitivní přístup a vůle vše změnit, zvrátit nebo se o to alespoň pokusit.
Když mě na druhý den propouštěli domů, že otok splasknul a že se uvidí za pár dní, člověku se honí hlavou spousta věcí a myšlenek. Vzdej to, nevzdávej to. Rodina moc nepodpořila tu silnou vůli, spíše ji svým způsobem komunikace oslabila a nechala promluvit tu slabší část vůle. Tu potvoru, co nás zrazuje od spousty změn k "lepšímu životu".
Když mě řekli, že budu muset na operaci, vyměnit plotýnky, že je mícha skutečně poškozená, nastoupila má silná vůle a říká, je reálné to zvládnout cvičením a rozchodit to? Moc rádi to neslyší, ale uznali že jistá šance tu je. Ale jen za předpokladu, že člověk bude riskovat a dřít.
Dřela jsem, bolest, potoky slz kdy člověk začal makat a dřít...a bez silné vůle to nejde, protože vždy, když to hodně bolelo a zlepšení citlivosti prstů v nedohledu a jiné potíže na sebe neustále upozorňovaly, bylo v tu chvíli snadné podlehnout hlásku té slabé vůle a vzdát to....ale já jsem bojovník a nevzdala jsem to, a to mě posílilo. Posílilo to moji silnou vůli, posílilo to moji duši a posunulo mě to dál.
Možná to byla má silná vůle, možná strach z operací - nechat do sebe zase řezat, možná jen motivace, že zase uzvednu činku, kterou jsem dostala měsíc předtím od Ježíška, možná jen motivace, že opět udržím tužku, pastelku a budu zase moci malovat, fotit, běhat i chodit....bez silné vůle by to nešlo. Bonusem, který mě pomáhal vůli udržet byla má rodina tu v Praze - cizí lidé, kteří mě přijali do rodiny a podrželi mě neskutečným způsobem. To mě pomohlo si tu vůli i motivaci udržet.
Vše je jen v hlavě, je pohodlnější se vymlouvat na to, že nemám vůli. Je to vše jen otázka priorit, motivace = vůle.
Takhle to vidím....
Victoria
To je opravdu moc fajn že jste se nenechala zastavit!!!!