Leden 2017

Žijeme v iluzích

31. ledna 2017 v 21:09 | Victoria |  Téma týdne
Iluze. Věčné téma. Neznám člověka, který by si kdy nedělal iluze. Zato ale znám spousty lidí, co už o ně přišli.
Přesto je mnohdy pohodlnější žít pod závojem iluzí. A co to vlastně je? Nějaká naše naivní představa jak by to mohlo vypadat? Možná spíše jen jedna z našich vlastních blamáží, komfortní zóna nebo jak já s oblibou říkám zóna pohodlíčka.
Vytvořím si svoji představu, fantazii ve své hlavě, mysli, duši, tělo tomu uvěří a žiju si v takové své bublině. Na obláčku.
Jsou všude kolem nás. Média nás jimi krmí od ráda do večera. Já své iluze ztratila už dávno. Bylo to možná ještě na základní škole, kdy člověk, dítě, šikanováno spolužákem, začal poznávat jaké to vlastně je, jak ten systém je skutečně nastaven. Nebyl nastaven tak, jak nám říkali, jak se nám snažili namluvit. Ostatně od té doby ikdyž uplynulo více jak 20 let se nic nezměnilo....iluze, blamáž, lež dalo by se také říct. Slovo, které je tvrdé, nese váhu reality že nic není skutečné. Že vše si utváříme ve svých myšlenkách, úvahách, ve svých mnohdy chytrých, mnohdy hloupých hlavách, ve svých více či méně zraněných srdcích.
Však ona nás ta pomyslná představa iluze iluzorně chrání před nebezpečím zvenčí, přičemž je sama oním nebezpečím. Neštěstím.
Iluze - co to vůbec je? Kdo to skutečně ví? Blamáž dobrovolná ještě k tomu, naší duše, mysli srdce.

Pojďme se raději potkat do reality.

Wiki



Masáž v těhotenství - ano či ne?

26. ledna 2017 v 20:27 | Victoria |  Health and fitness
V dnešní době se masáže a relaxace stávají nezbytnou součástí našich životů. Bez nich bychom už někteří ani nemohli žít. Ta chvíle, kdy si lehneme a někdo se nám věnuje a zároveň tím uděláme něco pro svoje zdraví a když je navíc masáž v kombinaci s aromaterapií, to je teprve blaho.
Ale co masáže a těhotné ženy? Spousta "těhulek" ani neví, že mohou na masáže chodit a spousta masérů/terapeutů se "bojí" na ni " sáhnout. Natožpak aby masáž v těhotenství byla kombinována s výše zmiňovanou aromaterapií.
Nelze to pochopit, od klientek vím, že mají v těhotenství problém najít salon/studio, kde provádějí těhotenské masáže nebo naopak tam kde docházejí do doby než otěhotní, se o ně už dále v tomto směru nepostarají…ale proč? Jen proto, že je těhotná? Těhotná přece nerovná se nemocná.
V těhotenství jsou masáže i aromaterapie velice přínosným typem relaxace, ale také účinnou formou jak bojovat s bolestmi zad.
Masáže se sice provádějí velice jemně, oproti klasické masáži, jakmile už "těhulka" nemůže ležet na bříšku, leží na boku, v případě většího bříška je vhodné použít těhotenský/kojící polštář, pro pohodlnější uvelebení se na boku a masírují se záda, šíje je pak lepší namasírovat v sedě nebo i s hrudníkem v leže na zádech, pokud to nečiní potíže.


V případě těhotenských masážích se nesmí vyvíjet přílišní tlak v oblasti beder a nesmí se dělat masáž akupresurní - tlaková po celém těle. V případě, že se masírují i nohy, nesmí se provádět reflexní masáž chodidel, chodidla je možno jen pohladit, lehce promnout, ale spousta těhotných dam, zvláště pokud jsou kypřejších tvarů už před otěhotněním, mají právě onu masáž plosek ráda, protože jsou enormně zatěžovány ve většině případů - ulehčit se nožce dá jen kvalitní botou. Ale bohužel pro "těhulky" jsou na ploskách nohy umístěny reflexní body celého těla - taková orgánová mapa našeho těla a tato masáž by mohla způsobit předčasný porod, v rannějších stádiích i potrat.

Jinak se může masírovat s určitými ohledy vše, obzvláště příjemné je do masáže zahrnout i bříško, protože miminko již vše vnímá. Ale to už je jen takový příjemný bonus.

Co se týká využití aromaterapie v masážích u těhotných, tam je potřeba dbát zvýšené opatrnosti, protože ne všechny silice se mohou použít.
Nikdy se nic nepokazí dřevitými silicemi a citrusy. Další indikace jiných olejů, je dle potíží a musí se volit velice s citem a znalostmi aromaterapie.
Aromaterapeutická masáž jak má být je navíc příjemným doplňkem při těhotenských masážích a může více umocnit zážitek z masáže a navíc o to více ulevit při případných bolestech zad i psychické zátěži….

Určitě za svoje spokojené klientky mohu masáže v těhotenství jen doporučit a nebát se a dopřát si tuto blahodárnou proceduru.


Krásný den všem

Kateřina
Masér/Terapeut
www.relaxmasaz.cz

Ztráty a nálezy...

24. ledna 2017 v 13:23 | Victoria |  Brainstorming
"Nikdy se nesnaž získat zpátky někoho, komu přestalo záležet na tom, jestli Tě ztratí."

Nad touto větou jsem nemusela ani dlouho přemýšlet. Prostě mě přišla dnes do cesty. Zrovna ve chvíli, kdy jsem přemýšlela, co ještě víc můžu udělat pro to, abych neztratila někoho, komu nezáleží na tom, jestli mě ztratil. Komu je očividně úplně jedno, že mě ztratil a je mu jedno, že mě to jedno není.
Je to složité a přesto tak prosté. Složité si to děláme sami. Jen my sami lidé si komplikujeme své životy a své vztahy. Přitom je to tak jednoduché. Základem všeho je KOMUNIKACE, která se vytrácí. DŮVĚRA, která se taktéž vytrácí. ÚCTA, která se začíná stávat velmi vzácným jevem a RESPEKT. TOLERANCE. UZNÁNÍ CHYB, uznátí toho, že i JÁ MOHU DĚLAT chyby a UMĚT se za ně omluvit. Pustit MINULOST - což jde ruku v ruce s tím, že dokážu přijmout chyby, které jsem udělala a také se za ně omluvit a více je neopakovat.
Jednou je to chyba, podruhé už ta samá chyba není chybou, ale VOLBOU.

VOLBA - CHYBA - OPAKOVANÁ CHYBA - VOLBA. A to mne přivádí na myšlenku, že ona dotyčná osoba si to zvolila. Zvolila si možnost, mě ztratit, protože je to pohodlnější. Protože je pohodlnější než uznat ano, udělali jsme chybu oba, nechat jen toho druhého ano, Ty jsi chybu udělala, ale já ne....uznat to, že chyba je vždy na obou stranách, co se týká vztahů.
Proč by mě mělo záležet na tom, že někomu nezáleželo na tom, že mě ztratí. Navíc někdo, kdo sám své chyby neuzná, ale po druhých to žádá, jinak jsou uvrženi v nemilost....

Ano, stále se snažím zpět získat někoho, komu je jedno, že mě ztratil. A tím i přicházím na to, že dotyčnému člověku je to nejen jedno, ale zároveň i žádá abych já uznala své chyby, ale on dotyčný žádné chyby nemá, žádné chyby neudělal, takže za vše můžu jen já. Je to smutné. Pochopit, že tomu člověku nezáleží na mě. Ale POUZE na něm samotném. Jen na jeho egu, jeho "svědomí" nebo co to je. Tak co s takovým člověkem. Byť je to má vlastní rodina. Nic. Asi nemá smysl se trápit něčím, čim dotyčný se netrápí. Krev sice není voda, ale to je život. Ikdyž je to rodina....


Wiki

Síla vůle

15. ledna 2017 v 14:06 | Victoria |  Téma týdne
Síla vůle...silná vs.slabá vůle.
Někteří lidé tvrdí, že mají pevnou vůli, jiní zase tvrdí, že vůli nemají vůbec žádnou a setkala jsem se i s hláškou, že mají velmi silně vyvinutou slabou vůli.
Vůle, co to vlastně je?
Pro mě to je hnací motor. Díky silné vůli mám sílu jít dál. Možná by se to dalo nazvat i motivací.
Bez silné vůle bych se v životě nikam neposunula. Někdy je to hodně těžké, udržet si vůli, motivaci. Protože život, myšlenky, mozek nás často pokouší a rád...vnější vlivy se nám snaží vůli oslabit. Ale bez toho, bych teď nepsala tento článek, protože bych necítila prsty, možná i ruce.
Když jsem před rokem spadla se schodů, diagnóza doktorů na Urgentním příjmu v Motole zněla: "máte vyhřezlé 2 plotýnky na krku, poškozenou míchu, zřejmě se nevyhnete operaci, hrozí Vám ochrnutí". V tu chvíli se Vám zhroutí celý svět a je na řadě pozitivní přístup a vůle vše změnit, zvrátit nebo se o to alespoň pokusit.
Když mě na druhý den propouštěli domů, že otok splasknul a že se uvidí za pár dní, člověku se honí hlavou spousta věcí a myšlenek. Vzdej to, nevzdávej to. Rodina moc nepodpořila tu silnou vůli, spíše ji svým způsobem komunikace oslabila a nechala promluvit tu slabší část vůle. Tu potvoru, co nás zrazuje od spousty změn k "lepšímu životu".
Když mě řekli, že budu muset na operaci, vyměnit plotýnky, že je mícha skutečně poškozená, nastoupila má silná vůle a říká, je reálné to zvládnout cvičením a rozchodit to? Moc rádi to neslyší, ale uznali že jistá šance tu je. Ale jen za předpokladu, že člověk bude riskovat a dřít.
Dřela jsem, bolest, potoky slz kdy člověk začal makat a dřít...a bez silné vůle to nejde, protože vždy, když to hodně bolelo a zlepšení citlivosti prstů v nedohledu a jiné potíže na sebe neustále upozorňovaly, bylo v tu chvíli snadné podlehnout hlásku té slabé vůle a vzdát to....ale já jsem bojovník a nevzdala jsem to, a to mě posílilo. Posílilo to moji silnou vůli, posílilo to moji duši a posunulo mě to dál.
Možná to byla má silná vůle, možná strach z operací - nechat do sebe zase řezat, možná jen motivace, že zase uzvednu činku, kterou jsem dostala měsíc předtím od Ježíška, možná jen motivace, že opět udržím tužku, pastelku a budu zase moci malovat, fotit, běhat i chodit....bez silné vůle by to nešlo. Bonusem, který mě pomáhal vůli udržet byla má rodina tu v Praze - cizí lidé, kteří mě přijali do rodiny a podrželi mě neskutečným způsobem. To mě pomohlo si tu vůli i motivaci udržet.
Vše je jen v hlavě, je pohodlnější se vymlouvat na to, že nemám vůli. Je to vše jen otázka priorit, motivace = vůle.
Takhle to vidím....

Victoria