Za hranicí reality

9. září 2014 v 12:24 | Victoria |  Téma týdne
Má realita jaké hranice? Kde jsou a kdo je určuje? My si je určujeme sami.
Sami v naší mysli a v naší realitě nebo v našem snění a nebo nám je určuje společnost?
A co to je vlastně realita? Realita by měla být to, co právě prožíváme. To, co se právě děje a únik za hranice oné reality je naše snění? Naše sny, konstrukce určitých událostí, které jsme si sami v naší fantazii vykonstruovali.
Každý občas uniká za hranice reality, mnohdy i dále a dále, mnohdy nám i realita splývá s oním světem za ní. Ale někdy už ani nedokážeme rozlišit kde jsme a kde je už za…..
Únik z naší reality, myšlenkový, duševní únik z života, který žijeme, je vlastně únikem do jiné reality, do jiných světů, kde je vše takové, jaké chceme aby bylo, jaké by možná mohlo být, protože nic není nemožné….úniky z našich životů z naší reality prožíváme asi každý a každým dnem. Možná i noční snění dalo by se nazývat únikem za ony hranice…do jiných světů. Asi každý má vzpomínky na sny, kdy se probudil a nevěděl chvíli kde je, jestli to co se mu zdálo byl jen sen nebo se to skutečně stalo.
I já mám takové vzpomínky a můžu říct, že to nebylo nic příjemného, byla to taková moje dlouholetá noční můra. Ale postupem času jsem se naučila i s tímto pracovat a občas si do své reality, za hranice té všední unikám. Mám pocit, že díky únikům do jiných sfér, díky snění dalo by se říct, protože to cesta za hranice je, se nám mnohdy snáze daří plnit naše sny, naše cíle a plány a život je díky tomu takový někdy jednodušší a mnohdy si jej tímto ztěžujeme.
Díky únikům "jinam" máme tendence zapomínat žít svůj život tady a teď a dost často máme tendence se utíkat právě do těchto místeček, kde je vše takové jaké si řekneme. V našich vytvořených realitách jsme čím chceme být, jsme neohrožení, nezlomní nebo naopak něčím, kým si přejeme být, ale nejsme. Utíkáme se tam odreagovat od dnešního občas zlého světa, utíkáme se tam pro rady od našich nereálných a virtuálních přátel, utíkáme se tam jen mnohdy pro duševní potravu.
Vytváříme si svoje světy, které nás mnohdy naplňují, mnohdy až více než svět, ve kterém žijeme…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Janča Janča | E-mail | Web | 9. září 2014 v 18:15 | Reagovat

Já za hranici reality moc utíkat neumím a občas závidím těm, co to zvládají, ale ti zase závidí mně, protože zapomínají žít opravdový život. Utíkám tam jen před spaním a ve spánku. To je to jediné, kdy to moje hlava zvládá. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama