...bez názvu...

9. března 2014 v 11:27 | Victoria |  Moje poetické chvíle...
Její duše roztříštěná na nekonečně mnoho kousků,
její oči potemnělé jako noční obloha.
V srdci má jen smutek a uvnitř sebe pusto a prázdno.
Tiše trpící samotou s bolavým srdcem,
které si okupuje smutek,
jako by to bylo jeho jediné útočiště.
Bolest srdce i smutek v něm už dávno necítí.
Občas se vztekem rozlítí,
mohla žít svůj divný život...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama