Její duše roztříštěná na nekonečně mnoho kousků,
její oči potemnělé jako noční obloha.
V srdci má jen smutek a uvnitř sebe pusto a prázdno.
Tiše trpící samotou s bolavým srdcem,
které si okupuje smutek,
jako by to bylo jeho jediné útočiště.
Bolest srdce i smutek v něm už dávno necítí.
Občas se vztekem rozlítí,
mohla žít svůj divný život...