Proudy slov...

17. ledna 2014 v 17:59 |  ...o životě...
...plující hlavou jako mraky po nebi nebo řeka tekoucí si svým směrem, svojí cestou. Co víc na to říct?
Beznaděj, smutek a bolest, střídají radost, naděje která prý umírá nakonec s obavami jak z toho všeho ven a nezbláznit se.
Zůstat nad věcí a netrápit se, doufat, věřit a usmívat se.
Životem plout, nerýpat se v problémech, které se potom ještě více zdají neřešitelné a šíří další problémy.
Nemyslet na nic a přesto na vše. Jaký by ten život mohl být kdyby to a ono nebo také jen se radovat ze současných chvil.
Není snad důležitější a nutné pocítit trochu vděčnosti za to co máme, co nám bylo dáno a bereme to jako samozřejmost než se jen litovat a utápět ve své bolesti která možná není až tak veliká jak ve skutečnosti vypadá?
Bolest je bolest, radost je radost. Mějme se rádi, bolest se pak snáší lépe, ikdyž to tak mnohdy nevypadá.
Bolí a přebolí, problémy mají svá řešení....zoufale se cítit když máme pořád co jíst, kde spát, mobilní telefony a internety...nic není tak zlé jak se nám na první pohled zdá, utápíme se v slzách a beznaději....ale máme na to mnohdy vůbec nárok?
Je to pohodlnější, litovat se, než s něčím bojovat. Postavit se tomu čelem...vím o tom svoje, snažím se tomu postavit čelem a bojovat. Vždy je za co bojovat, za život, za nás...kdo ví...beznaněj mě nezničí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama