Ohlédnutí za rokem 2013

17. ledna 2014 v 17:55 |  ...o životě...
S koncem jednoho roku, vždy končí jedna etapa života. Svým způsobem. Protože etapami života procházíme neustále. Ale spíše se starým rokem odchází vše staré a začíná něco nového.
Můj rok, rok 2013 byl plný zvratů, zklamání, rozhodnutí a bolesti. Ale také pochopení mnoha chyb a vyjasnění mnoha věcí.
Nejen že každý o něco přicházíme, já přišla o to nejcennější. O svoji duši - dalo by se to tak říct.
Ztratila jsem sama sebe. Natolik jsem se ponořila honbou za svým snem, za něčím co mě vedlo hlouběji do pekel, že jsem zapoměla žít, zapoměla na své přátele, zapoměla sama na sebe.....ale pak mi to došlo. Že se nehoním za snem, člověk se nemá za snem honit, ale jen si ho sladce snít, ale že se honím za něčím...ani nevím čím a jsem z toho akorát uhnaná....tak jsem s tím skončila.
Ale naskočila do jiného vlaku....opět se situace opakovala....člověk nespokojen, ale neustále věří, že se to spraví, zapominá stát na vlastních nohách reality, žije si v nějakém snu....až najednou bublina praskla. Jaké to bylo překvapení úlevy, když se to stalo. Ale s uvědoměním si vlastních chyb, že člověk nežil, ale živořil, že se honil za přeludem i za cenu, že přijde i o to poslední co má - lásku partnera přišla rána. Rána, facka od života, kdy Vám všechno dojde a vše si naplno uvědomíte, ale aby ta rána nebyla malá, nakonec stejně přijdete i o to poslední....když se loď potápí, proč by se měla potopit i s pasažéry, kteří mají svoji vlastní loďku záchrannou...
Byly to lekce děsivé, lekce silné, ale i lekce krásné....
V roce 2013 (mohlo to být už dříve, ale holt občas to člověku trvá) jsem si uvědomila, že se nenechám vláčet, ani rodinou, ani pomyslnými sny. Je potřeba stát na nohou, snít si, ale žít v realitě.
Nenechat si diktovat nic od nikoho, ale i se zamyslet nad tím, co druzí říkají.
Pochopila jsem, že nejvíce Ti, co o sobě tvrdí jak jsou upřímní, jsou nejvíce falešní.
Pochopila jsem, že přetvářka je denním chlebem většiny lidí a že jim to Ti druzí věří - tu laskavost a upřímnost a nechápu to.
Ale to je život. Mě tento rok dal další lekci, lekci tak tvrdou, že jsem se rozhodla zahodit všechny strachy a obavy a skočit do toho života na plno, ale s plným vědomím co dělám a také, že jakmile začne do loďky téct, vyskočit a doplavat ke břehu, protože se dříve či později potopí...tak to prostě je.
Uvědomila jsem si, že než o svých plánech mluvit, je lepší je realizovat a až se naplní tak je hlásat, ale nechlubit se.
Zdravé sebevědomí a hrdost na to, co jsem sama, já sama dokázala je důležitá, ale jen pokud to člověk opravdu dokázal sám svojími vlastními silami. Nechat se poplácávat po rameni, za něco co jsem dokázal, ale nebýt jiných, to není správné, a tak to vidím já...bohužel jsou to životní zkušenosti.............
Zkrátka rok 2013 byl těžkým rokem plným zkoušek, ale rok 2014 nám dává nové šance. Co chceme, toho dosáhneme, jen musíme stát nohama při zemi a mít oči i uši otevřené.
Mějte i Vy skvělý rok 2014 i ty další.....
Wiki
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama